Hromosvody
Hromosvod je často podceňovaná záležitost, ale velmi potřebná k ochraně majetku. Rádi zhotovíme projekt, nabídku a realizaci hromosvodu s následnou revizní zprávou.
HROM A BLESK, JAK VZNIKÁ BLESK
Hrom je doprovodný efekt samotného protnutí blesku vzduchem. Vysoká teplota blesku zahřeje i vzduch podél cesty blesku. Zahřátý vzduch se prudce rozpíná a vyvolává nárazové vlny, které pak slyšíme jako hrom.
Čím je blesk delší a mohutnější, tím je i zvuk hromu výraznější a delší. Díky hromu se dá i přibližně určit vzdálenost bouřky od místa pozorovatele a posluchače. Rychlost zvuku ve volné atmosféře je přibližně 340 m/s, zvuk hromu urazí tedy zhruba 1 kilometr přibližně za 3 vteřiny. Světlo blesku se v atmosféře šíří rychlostí velmi blízkou rychlosti světla ve vakuu, čili je viditelné prakticky okamžitě, jeho zvukový doprovod v podobě hromu má oproti světlu mnohonásobné dopravní zpoždění dané relativně pomalou rychlostí šíření zvuku v atmosféře
Hromosvod (přesné pojmenování je řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:
§ ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy) § způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží) § způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archívy) § nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.
Hromosvod má tři hlavní části - jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové. Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok)
Čím je blesk delší a mohutnější, tím je i zvuk hromu výraznější a delší. Díky hromu se dá i přibližně určit vzdálenost bouřky od místa pozorovatele a posluchače. Rychlost zvuku ve volné atmosféře je přibližně 340 m/s, zvuk hromu urazí tedy zhruba 1 kilometr přibližně za 3 vteřiny. Světlo blesku se v atmosféře šíří rychlostí velmi blízkou rychlosti světla ve vakuu, čili je viditelné prakticky okamžitě, jeho zvukový doprovod v podobě hromu má oproti světlu mnohonásobné dopravní zpoždění dané relativně pomalou rychlostí šíření zvuku v atmosféře
Hromosvod (přesné pojmenování je řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:
§ ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy) § způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží) § způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archívy) § nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.
Hromosvod má tři hlavní části - jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové. Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok)
Nejúžasnější porovnání mezi takzv. starou normou na hromosvody a tkzv. novou normou nabízí tato animace, která názorně ukazuje, k jakým rizikům vedlo slepé následování nejasných pasáží dnes již neplatné normy. Zároveň je za pomoci několika komponenů ukázán ,, Upgrade,, na v současné době nejdokonalejší ochranu před bleskem.
Ač se jedná o nejlevnější a zároveň nejdokonalejší řešení zemnící soustavy u téměř všech nových objektů. Díky hlouposti a nedůslednosti ostatních profesí jsme mnohdy ještě donuceni vytvářet dodatečně okružní či tyčové zemniče, kde se horko těžko dostáváme na hodnoty alespoň podobné, jaké by mělo důsledné využití stovek kg železa bez užitku zalitého betonem.
